3. kapitola - Rozhodnutí

16. 02. 2009 | † 04. 01. 2013 | kód autora: 3Rl

Tak jsem se konečně dokopala k tomu, abych sem dala další kapitolu... Nic víc netřeba dodávat, snad jen - díky, Joísku :o)

"Leo, letos se o tebe bude znovu starat Severus, náš Pán opět povstal a my mu hodláme sloužit." Narcisa Malfoyová seděla v křesle a dívala se na svou neteř.  
  Ta okamžitě vyskočila: "Tak to teda ne!" 
  Přece jen něco málo v povaze měla asi i po své matce, jako například výbušnost. O zbytku vlastností si všichni mysleli, že je má po otci, který byl oficiálně neznámý. 
  "Tak to prr, holčičko, takhle s námi mluvit nebudeš. Buď ráda, že jsme se tě ujali, když se tvá matka nechala tak inteligentně zatknout, mohla jsi jít klidně do děcáku," vložil se do toho Lucius. 
  "No, to je od vás sice hezký, ale k tomu slizákovi nepůjdu ani za nic." Byla pověstná tím, že si vždy stojí za svým názorem, ať to stojí co to stojí. Párkrát ji to přivedlo do maléru, ale mnohdy se to vyplatí. 
  "Chci do Bradavic. Když tam chodí Draco, tak proč bych nemohla já?" pronesla rozhodně. 
  "Jistě, tak bychom se tě konečně zbavili, chci říct, dostalo by se ti nejlepšího vzdělání," opravil se Lucius poté, co si vzpomněl na Belina slova "Buď na ni drzej a zabiju tě". 
   "Ale pochybuju, že tě Brumbál teď vezme, sice bych to mohl zařídit přes ministerstvo, ale proč bych to dělal?" usmál se sladce na Leu. 
  "Já si to zařídím sama!" vyštěkla na něj a práskla za sebou dveřmi. 
 
  Zas se mě chtěli zbavit, zase mě chtěli šoupnout k tomu nechutnýmu slizkýmu  hadovi... 
  Prej že mě naučí všecko podstatný, to by mě zajímalo jak,  když ve dne učí a v noci já, na rozdíl od něj, spím. Sice mě toho trochu naučil, to bylo ale jen o víkendech, zbytek jsem studovala sama! A bez přátel! To už je určitě lepší v Bradavicích... Navíc teď když ten šmejd znova povstal bude mít Snapík ještě víc práce, hraje to přece na obě strany... 
  Je fakt, že jsem na tom zase lépe než Draco...

   
  Přemýšlela, když běžela do svého pokoje. Vzpomněla si na jejich hádku před dvěma roky, kdy mu omylem ulítlo, kdo je její otec. Draco tehdy právě přijel ze školy a líčil jí zážitky ze Zmijozelu. Přiznala bez okolků, tehdy mu záviděla. Jenomže když zjistila jeho postavení v koleji... 
 
   
  "Nemáš žádný přátele, Draco, to všechno jsou jen podlejzáčtí nohsledi," řekla mu, když dokončil své vyprávění, ale dotklo se ho to víc, než čekala. V jeho očích spatřila slzy. Myslela, že jsou to slzy vzteku, ale asi za tím bylo i něco víc... 
 
   
  Dnes už si nepamatovala přesně jak to pokračovalo, vzpomínala jen na pořádnou výměnu názor...

...... 
   
   
  "Myslel jsem si že seš jiná, ale podobáš se svýmu otci. Taky tak krutá a bezcitná..." 
 

   
  Nenechala si ujít jedinou příležitost, která se jí kdy naskytla, aby zjistila, kdo je ve skutečnosti její otec. Nepochybovala o tom, že to matka, kterou viděla jen jako hodně malá, ví.  
   
  "Ve skutečnosti bys měla mít příjmení Blacková – Raddleová, jenže nikdo si netroufne o tobě tvrdit, že seš Jeho dcera. Ale je to fakt, přeber si to jak chceš. Matka Bellatrix Lestrangeová, tehdy ještě Blacková. A otec On, Voldemort, pravým jménem Tom Rojvol Raddle. Ale ode mě to nemáš, otec by mě umučil kdyby zjistil, že jsem na to přišel  a řekl ti to... Ví to jen On, můj otec, Snape, já a teď ty. A Bella samozřejmě, jenže ta husa neví, že to byl Voldyho záměr, takže mu to tají." 
   
  Dodnes nechápala jak to, že mu není vůbec podobná, nikomu z rodičů se nepodobala... 
  Z jejího vzpomínání a hloubání ji vyrušil Draco. 
  "Nazdar," pronesl vesele když vešla do pokoje. Seděl na posteli a díval se na ni. 
  "Co tu chceš?" vyjela na něj možná trochu prudčeji, než chtěla. 
  "Co ti je? Jen jsem chtěl vědět jak to dopadlo, s tebou by v Bradavicích bylo aspoň vzrůšo," nechápal Draco její reakci. 
  "Promiň, jen jsem lehce vytočená. Jo, můžu tam, pokud si to sama domluvím. Asi napíšu Brumbálovi sovu, to bude nejlepší."  
  "Tak to mu napiš co nejdřív. A jen tak bych ti radil, nezmiňuj se o rodičích, nemá je moc v lásce," ušklíbl se Draco. 
   "Nejsem ty, abych se s tím veřejně chlubila. Ale on si to stejně zjistí," oplatila mu úšklebek. 
  "No jo, zjistí, možná to radši napiš... Nebo víš co, až podle toho, co ti odepíše. Matku napiš, otce jakože nevíš, jo?" dodal ještě. 
  "Kdybys dovolil, ráda bych mu napsala sama." 
  "Však už jdu," otráveně se zvedl z postele, "kdyby něco, tak jsem u sebe v pokoji." 
  Lea chvilku dumala nad dopisem, ale pak to prostě stručně jasně nějak napsala a doufala, že Brumbál co nejdřív odpoví. 
   
  Vážený pane řediteli, 
  Ráda bych chodila do Vaší školy, doufám, že berete i starší studenty. Když to bude nutné, ráda se s Vámi osobně sejdu.  
  S pozdravem 
  Leandra Meriliss Blacková 

   
  Přivázala ho své sově Afroditě na nohu, dala jí pamlsek na cestu a poslala ji za Brumbálem. Pak se přemohla a zašla za Dracem, přece jen byla nuda a ona si chtěla poslechnout zbytek novinek z Bradavic, které jí ještě nestačil říct. Zaklepala na dveře a čekala. 
  "Už jsem si říkal, kdy přijdeš. Vím, jak jsi zvědavá a že si nenecháš ujít žádný moje vyprávění," přivítal ji samolibě. 
  "Zas tolik si nevěř, to je jen proto, že v tomhle domě," zdůraznila, "je strašná nuda." 
  "No dovol!" 
  "Čekala jsem, jak zareaguješ. Pozitivní pro tebe může být, že tví rodiče jsou nudnější než ty," usmála se, "tak povídej, vidím, jak se na to celý třeseš." 
  "Tak, o čem bys chtěla povídat? O Turnaji už víš, škoda, žes tam nebyla, byla děsná sranda. Akorát to Potter samozřejmě vyhrál, jako vždycky. Diggoryho zabil Voldy při svým znovuzrození a to je asi tak všechno. Jo, byl ples," zasmál se Draco. 
  "Trochu jsi to všechno domotal do sebe. Tak ale povídej o tom plese, hádám, žes šel s buldočím ksichtem..." 
   "Hej!" 
  "No promiň, tak teda se slečnou Pansy, ale upřímně, myslela jsem, že máš lepší vkus," zasmála se. 
  "A s kým jsem podle tebe měl jít? Musí to být někdo ze Zmijozelu, odjinud by se mnou ani nikdo nešel. Měl jsem snad jít s Millicent Bulstrodeovou? Pansy aspoň umí tančit..." naoko se urazil. 
  "Taky co mám dělat, když tys tam nebyla a stejně mě pořád vytrvale odmítáš?" podíval se na ni psíma očima. Zachránila ji sova, která klepala na okno. Draco se jí pomalu ale jistě dostával pod kůži. Tedy, byla do něj už dlouho zamilovaná, ale byl to sakra její bratranec! 
  "Hele, Draco, brzdi, jsem tvoje sestřenice, jak ti to musím neustále připomínat. Já pádím, došla sova," zasmála se, vlepila mu pusu na tvář a odběhla dřív než stačil něco říct. 
  
  Vážená slečno Blacková, 
  Samozřejmě Vás na naši školu mohu přijmout, vyplňte pouze přiloženou přihlášku a obratem ji pošlete nazpět. Dopis Vám potom přijde stejně jako ostatním, což bude zhruba za týden. Také budete po přijetí přezkoušena, abychom zjistili, zda máte stejné znalosti jako ostatní studenti.  
  Na viděnou v Bradavicích, 
  Albus Brumbál 
 

   
  S rozzářenýma očima a dopisem v ruce letěla ke Dracovi, potřebovala se s někým o tu radost podělit a on pro ni byl asi nejbližší člově...


.... 
  "Vidím, že tě přijal," usmál se na ni když k němu tak vpadla, "a prosím, příště zaklepat, ty taky nemáš ráda, když k tobě jen tak vpadnu." Neodpustil si výtku. 
  "No jó, no," zašklebila se na něj, "hele, pomož mi tu vyplnit jakousi přihlášku." 
  "Co za to?" vyzývavě se na ni podíval. 
  "Nic," vyplázla na něj jazyk, "prosím." Upřela na něj své smaragdové oči, o kterých věděla, že jim neodolá. 
  "No, co mám s tebou dělat. Bojíš se, že to zvoráš, co?" neodpustil si rýpnutí. 
  "Tak si trhni, no," usadila se na postel a začala vyplňovat. Jméno a příjmení, datum narození, to všechno zvládala v pohodě, zarazila se u kolonky Bydliště. 
  "Co tam mám napsat?" bezradně se na něj zadívala. 
  "Napiš, že převážně u nás, ne?" řekl Draco. 
  Vzala brk, napsala tam "U tety na Malfoy Manor" a poslala sovu za Brumbálem. 
  Draco se na ni zkoumavě zadíval a jemně jí odhrnul vlasy z obličeje: 
  "Za tu dobu, co jsem tě neviděl, jsi nějak zkrásněla, ne?" 
  Lea se zasmála:  
  "Hele, poslední dobou ti ten zcela nepodstatný fakt, že jsi můj bratranec, musím připomínat nějak často, ne?" 
  "Komu na tom záleží? Všichni kouzelníci s čistou krví jsou nějak příbuzní..." 
  "Jo, ale ne tak blízce... Nemysli si, mě to taky štve," a s těmi slovy ho opustila. 
  Sakra, co jsem komu udělala, proč musím být zrovna dcera Bellatrix, sestry Narcisy,  proč mě nemohl ten rudoočák stvořit s někým jiným a vůbec, proč chtěl dítě? Čekala bych, že se nechce nijak zavazovat a dítě to je velkej závazek... Ale doteď se jako milující otec neprojevil, naštěstí, nechci si představovat jak by to vypadalo, asi by mě považoval za další svoji služebnici, čímž odmítám být... 
 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.